aktualizováno: 30.10.2024 12:38:28 

Na cestě k sobě... a ke světu...

Terapie v lese nebo v parku

Stránky v úpravě

"Když chceš rozhýbat duši, rozhýbej nejprve tělo" (Aristoteles).

 

Namísto terapie v místnosti, kde oba povětšinou sedíme, nabízím terapii v chůzi a to v lese nebo v parku.

Rozhovor v rytmu chůze v příjemném prostředí a s výhledy, které uvolňují mysl. Tělo a duše se dostanou do jisté harmonie.

Čerstvý vzduch, chůze a neformální prostředí dokáže uvolnit vaši duši.

 

Průběh: vyberete si místo (park nebo les a místo dle vaší preference), domluvíme se na době a sejdeme se na dohodnutém místě. V případě lesa můžeme jet společně autem nebo jiným dopravním prostředkem.

Cesta plyne vždy vaším rytmem a dle vašich schopností.

Na závěr vše shrneme a navrhneme další kroky pro cestu vašeho života.

 

Terapie v parku

- cca 1,5-2 hodiny, park - Letná, Stromovka, Petřín, Královská zahrada, Kunratický les, Prokopské údolí, Divoká Šárka...

- cena: 2500,- Kč

- vždy po předchozí domluvě na datumu, hodině a místě

 

Terapie v lese

- cca 4 hodiny (v okolí Prahy např. Závist u Zbraslavy, Kunratický les,Svatý Jan pod Skalou a okolí...)

- cena: 5000,- Kč

- vždy po předchozí domluvě na datumu a místě

 

Z literatury:

"Při chůzi lesem cítím, jak se celý stávám součástí svého okolí. Jakoby tělo nekončilo konečky prstů. S přibývajícími hodinami se tělo rozšiřuje do trávy, vřesu, stromů i vzduchu. Zraní-li si pták křídlo nebo nemá-li nějaké zvíře co žrát, bolí to trochu i mne. Pak se mi zdá, jako bych byl součástí něčeho podstatně rozsáhlejšího než jenom běžného života, ve kterém figuruju jako zaměstnanec, plátce daní a člen rodiny. Není to přání se ze zmíněných rolí nějak vyvázat, ale potřeba stát se součástí toho většího celku". E. Kagge, Radost z chůze. Krok za krokem ke své duši, Alferia 2020, stzr.  141.

"Vydat se na procházku do parku nebo do lesa, najít si klidné místo a lehnout si na záda, když na mě přijde únava, muže být to nejlepší na světě. Dívat se na stromy tyčící se kolem mě a odpočívat. V Japonsku to v roce 1982 pojmenovali: šinrin-joku. Nebo také lesní koupele. Terapie, lesní terapie, která vás uklidní. Dokáže uspokojit všech pět smyslů: hlasy ptáků, vůně čerstvého vzduchu, pohled na zelené listy, fyzická blízkost stromů, rostlin, mechu a trávy a chuť lesního ovoce a hub. 

Výzkumnici na univerzitě v Čibě během posledních let zkoumali působení lesa na fyzickou i psychickou stránku člověka. Výsledky dost jasně ukázaly, že lesní terapie zvyšuje pocit spokojenosti, tlumí stres a snižuje krevní tlak. Jsme stvořeni k tomu, abychom zapadli do přírodmho prostředí, uzavřel vědec Yoshifumi Miyazaki. K mému překvapení přišli výzkumnici také na to, že čas strávený mezi stromy může posílit imunitu, zlepšit trávení, snížit hladinu choles^rolu a že funguje jako prevence. Jednotlivé stromy a rostliny uvolňují fytoncidy, antimikrobiální éterické oleje, chránící před bakteriemi a hmyzem. Jsme-li poblíž, nasáváme látky do sebe a ty na nás působí podobně. Na základě tohoto a podobných výzkumů vznikla v Japonsku řada terapeutických stezek a další jsou v plánu" (Tamtéže str. 103-104).