aktualizováno: 16.05.2018 12:44:43 

Na cestě k sobě... a ke světu

Deník radosti

Deník radosti

Převzato a lehce upraveno z: www.ottobohus.cz

 

1. Kde se "deník radosti" vzal?

Americký psycholog Martin Seligman dostal v roce 2009 od amerického generála Johna Caseyho zadání: snížit zarážející počty výskytu posttraumatických stresových poruch, depresí a s tím spojených sebevražd v US Army.

Když Seligman prozkoumal tamní – vysoce stresující – prostředí, doporučil jednoduchou radu: Každý voják si bude psát „pozitivní deníček“.

Pro každý den si voják zkrátka zapíše něco, co se mu přihodilo a bylo to spojeno s pozitivní emocí. Jakkoli. Cokoli. I sebemenší maličkost.

Nakonec se z této Seligmanovy pomoci vyklubal nejrozsáhlejší psychologický experiment vůbec.

 

2. O co vlastně jde?

O chytré „hromadění“ pozitivních emocí, které si zapisujete každý den.

Lidský mozek je zkrátka nastavený tak, že podle aktuální nálady hodnotíte celý svůj život. Máte-li aktuální náladu špatnou, je všechno ve vašem životě špatně. A naopak.

Za toto vyhledávání negativních informací a rizik bychom měli mozku z historického hlediska poděkovat – dříve nám to umožňovalo hlavně přežít.

Dnešní mediální bombardování negativními informacemi ale náš mozek velmi neprakticky „vytrénovalo“ k tomu, že si pamatuje z minula spíše to horší – a pak nám to mozek dává sežrat. 

I proto se vám možná tak blbě vstává ráno z vyhřáté postele, i proto jste zatím neuskutečnili své velké plány.

Metoda deníku radosti vás naučí této negativní spirále nepodléhat.

U amerických vojáků „deníčková terapie“ splnila svou záchrannou misi: sebevraždy v armádě nakonec téměř vymizely a Seligman tak pomohl zachránit řadu životů.

 

3. Proč již za 30 minut?

Jednak jsem vás chtěl nadpisem trochu motivovat… a jednak je to i pravda.

Přibližně 5 minut strávíte čtením tohoto článku. Dalších 10 minut o tom budete přemýšlet: Že bych to přece jenom zkusil/a… A 15 minut máte na obstarání pomůcek. Tužku, předpokládám, už máte.

Zbývá vybrat deníček. Doporučuji dostatečně malý, ať ho berete i na cesty. Pro milovníky zápisníků Moleskine je ideální tento malý týdenní kalendář 14x9 cm:

 

4. Jak přesně psát?

Jak chcete.

Ale zkuste to takto: večer vyberte za každý den tři věci, které vás potěšily. Velké i malé. Pracovní i osobní. Doma i venku. Opravdu cokoli. Tři emoční oříšky pro váš limbický mozek.

Pro rozvolněné víkendy jsem si udělal výjimku: píši vždy jen jednu věc.

Petr Ludwig v knize Konec prokrastinace doporučuje u každého dne ještě zaznamenat „emoční skóre“ (od 1 do 10). To já už nedělám; celý můj deník je vlastně „desítkou“. Nutně. Musí být.

 

5. Co to se mnou udělalo?

Hotové divy.

A to i přesto, že jsem první týdny (ne, vlastně celé měsíce) jen do deníčku psal a zpětně ho nijak nepročítal. Prostý pohled na něj mi stačil – věděl jsem, že „to tam vše je“. Chápete?

Deník radosti mi zvedl dlouhodobou náladu už jen tím, že jsem ho psal!

A teď si představte, že si deník píšete a po několika měsících si ho začnete i pročítat – záznamy den za dnem. Pak budete frázi „hrabání se v minulosti“ spíše milovat.

 

Dobrá, uveďme si příklad

Dejme tomu, že sedím v kavárně, přisedl si ke mně splín a najednou je mi nějak smutno.

Tak vytáhnu deník radosti a namátkou čtu záznam – třeba z pondělí 29. července:

  • Nečekaně jsem vstal před 6 am, začal makat a udělal toho do oběda hrozně moc. Produktivní ...
  • U Avie jsem ze schodů pomohl paní s kočárkem a oba jsme se na sebe příjemně usmáli ;)
  • Na koupáku mě náhodou oslovil fajn borec, kecali jsme o hodech ve Svatobořicích a dal mi ve sluchátkách poslechnout Dvořáka.

No a co, že to občas zní jako Mirek Dušín. No a co, že se musíte občas pochválit. Nikdo jiný to za vás neudělá!

A to jde jen o jeden den. Nedávno jsem si pročítal „červen až září“. Uf! To bylo hotové emoční tsunami. Nevěřil jsem vlastnímu deníku, jak parádní bylo moje léto 2013.

Znamená to, že mám život Supermana a jsem Pan Dokonalý?

Nikoli.

Určitě se mi od června do září stalo i hodně obyčejných, nudných, nezáživných, trapných a neúspěšných věcí. Ale jejich seznam si zkrátka nedělám. Nemám proč. Nechávám je ze svého života odplynout. Sbohem a šáteček.

 

Antidepresiva zdarma

Každý řádek v deníku mi okamžitě připomene ten přesný pocit, jak jsem se tehdy v dané situaci dobře cítil – klidně i půl roku zpět.

Deník radosti je tím nejlepším (a nejlevnějším) antidepresivem, které v ČR seženete. Ani se nemusíte radit se svým osobním lékařem. Má dlouhodobý záběr bez vedlejších účinků. Osobně otestováno.

Tak a teď se dívám… za necelou hodinu jsem sepsal tento parádní článek. Mám ze sebe radost.

Večer si to musím napsat do deníku.

 

TOPlist